Kalendář akcí

Po Út St Čt So Ne
25 26 27 28 29 30 1
2 3 4 5 6 7 8
9 10 11 12 13 14 15
16 17 18 19 20 21 22
23 24 25 26 27 28 29
30 31 1 2 3 4 5

 

CzechPoint      Autobusy

 

Obsah

Bitozeves

Bitozeves německy Wittoses jest katastrální obec, ku které patří 3čtvrtinykm na jih vzdálený hostinec „Suchá Koza“(Durre Zaige) také zvaný „ U bílého anděla“   (zum weise Engel),1,25km na západ vzdálená“Hájovna“ a 1,5km na sever ležící obec Vidovle něm.Widoll.

Soudní okres jest v Postoloprtech,berní úřad od r.1922 v Žatci.

Politický úřad v Žatci,župa v Lounech.

Počet domů jest 141 se 778 obyvateli, dle sčítání r. 1921 a z toho 157 Čechů tj. 20%.

Obecní katastr měří 1042ha 72a, z kterých připadá na Bitozeves 824ha 90a, na Vidovle 217ha 82a.

 

Původ obce  

Vznik obce není znám v místě kde obec stojí nalezeny předměty z doby kamenné památky nejsou zachovány.

 

Katastr obce

Katastr obce měří 824ha 90a a má podobu pravoúhlého trojúhelníka.

Sousední katastry jsou:

Naseveru Vidovle,na západě Tatinná a Staňkovice, na ihuTvršice,Selebice,Lišany a Levonice, na východě Seménkovice.  Menší část polností leží v údolí potoka                                              Vystoupíme-li po stráních na obou stranách Potoka,vidíme na sever i na jih široširou rovinu. Na severní straně jest tato nazvána

„Šibeniční vrch“(252m nad mořem). Také na jih obce jest terén v rovině, zejména u hostince „Kozy“.

Na těchto rovinách rozkládají se většinou obci přináležející pozemky.

Na polích se velice dobře daří obilí a cukrovka.V chráněných polohách jsou chmelnice. Na stráních, podle silnice a cest jsou krásné ovocné stromy a široširá rovina a úrodnými poli.Pohled na Bitozeves s návrší, zvláště na jaře v době květu, jest nádherný.

 

Podle povahy půdy rozděluje se katastr obce takto:

 

Polí                                     720ha  87a  90m2   ……… 87,3%

Luk                                       6ha    6a  65m2 ………  0,6%  

Zahrad                                 27ha  89a   9m2  ………  3,2%

Pastvin                                 35ha   77a  71m2 ………  4,2%

Lesu                                   ---------------------------------------------- 

Bažin a rybníků                  -----------------------------------------------   

Zastavěná plocha, dvory            5ha   89a   56m2  ………  0,5%

Neplodná půda                       2ha   58a    78m2  ………  0,2%

Jiná půda,daní prostá             25ha   80a   36m2  ………     4%

                                        824ha   90a     5m2  ……    100%

 

Čistý katastrální výnos jest 28.689Kč 98hal.   

 

Katastr obce mezi Bitozevsi a Vidovlí se jmenuje „Šibeniční vrch“ (č.5). Pole táhnoucí se k Tatinné (č.4) slují „zelené pole“. Údolí od Bitozevsi k Tatinné jmenuje se v „Háji“, dle lesíčka na jižním svahu.Pole na jih od tohoto lesa až k státní silnici jmenují se „ na Pohoří“. Pozemky kolem hostince „Kozy“ nazývají se „ na Rovině“, lidově se říká „ na posvícení“. Katastr směrem k Levonicům se jmenuje „ na Skřivánčím vrchu“.Údolí k Seménkovicům se říká „v Lukách“, dle luk, které v údolí jsou.

 

Horopis

 

   V naší obcí převládá rovina. Obec sama leží v údolí, ale většina pozemků jest na severní a jižní rovině. Nejvyšší bod v obci jest na Šibeničním vrchu 252m nad mořem. Spodek půdy jest šutr promísený pískem ve výšce 1-6m. Straně po obou stranách potoka posázený jsou ovocnými stromy.Lesů v obci nemáme.Velkostatek posázel strání jižní od Bitozevsi k Tatinné stromky jako javory, buky, břízy, duby a jiné a tamtéž se říká nyní v „Háji“. Podélné údolí po obou stranách potoka jest velice úrodné a jsou tam také většinou vysázeny chmelnice. Půda jest lehká a velice úrodná, takže daří se zde všechny hospodářské plodiny.  

 

 

Vodopis

 

Katastrem obce od západu k východu protéká úzký potok pramení v Rudohoří nedaleko Šebastiánperku protéká „Grundtálem  přes Chomutov,Předlice,Počáply,Nesabelice,Hořenice, Bilence, Voděrady, Škrle a Zálezly.

   U Velemyšlevse vstupuje do žateckého okresu. Protéká obcí Velemyšleves, Truzenice, Minice, Nehasice,Tatinnu,Bitozeves,Semenkovice,Sekeřice, Rvanice a vlévá se za Postoloprty do Ohře.

     Rybníky v obci nejsou. Bývalý veský rybník byl vysušen.Za hospodářstvím č.20, blízko potoka směrem k Seménkovicům jest maličký rybníček, kdež se také říká „u rybníčku“.

    Studny v obci jsou velice hluboké zvláště v severní části obce dosahují hloubky 28m2. Na vodu se přijde ve 20m. Jest velice chutná, měkká.

   Na severním a jižní strni v obci jsou studánky s velice dobrou vodou. Na severní straně jest u školy obecní pumpa u Kozy studánka, proti kostelu studánka zřízená na pumpu.Dále na této stráni jsou ještě 3 studánky. Z jedné prýští kyselna. Na jižní stráni jsou také 3 studánky. Ze studánky u Bechmanů veden jest vodovod  na náves obce, který byl postaven v roce 1922.

     Podél potoka jest vysázeno stromoví, jako olše, jilmy, vary, topole,vrby,střemchani a jiné poněvadž v obci není lesu jest o palivové dříví nouze, proto se stromoví jak ovocné, tak podél potoka pěstuje.

 

   Okresní silnice Žatec – Břvany udržována jest v pořádku, rovněž i státní silnice Postoloprty – Chomutov. Podle silnic jsou vysázeny ovocné stromy. Most přes potok Úzkou v Bitozevsi jest nově postaven a v pořádku udržován. Z povozu používají se hnojníky a žebřiňáky. Pro osobní dopravu bryčky a zvláště si libují v krytých kočárech (laudaur).

  Železniční stanice jsou tři: Lišany, Postoloprty a Výškov na trati Plzeň – Duchcov. Dráha tato byla vystavěna v r.1870a 1871. R. 1894 začalo se se stavbou křídla z Postoloprty do Loun a r. 1895 otevřeno veřejnosti.

  Spojení drahou jest na všechny strany, ale obtížné jest daleká cesta na nádraží 45 – 60 minut cesty.

 

Veřejná zařízení

 

  1. Školy.

a)      německá – O založení něm. Školy v Bitozevsi nejsou žádné záznamy. Dle nejstarších zpráv byla stará školní budova postavena v poslední desítce 18. století (tj. dům č.69, nyní byt správce české školy). Jisto jest, že před tímto časem byl dům č. 68 (dům p. Hovky, jako vyučovací budova).Škola byla tenkráte jednotřídní. Začátkem školního roku 1873 – 1874 byla rozšířena na dvojtřídku a od 1.ledna 1905 na trojtřídní.Stavba nynější školní budovy byla začata podle plánů stavitele Jana Salamounna ze Žatce v r.1893 a r.1894 skončena nákladem 30.798Kč.

            Jeho správcové školy byli : učitel Urbau, Schreinert 1848 Thadeáš Gauba  

        1847, Antonín Edvard Hudl 1867, řídící Edvard Múller 1892, řídící 

        Fraut. Múller od 1892.

  S ním vyučoval jako učitel Karel Lippert a Ervestína Wolframová, ing. učitelka Marie Millerová.

  V roce 1919 potvrzena česká škola a umístěna v něm. Budově. Tím něm. trojtřídka zredukována na dvojtřídku. Jako řídící učitel jest Karel Lippner a s ním Otto Hing. 

b)      česká – Zřízení české školy v Bitozevsi jest zásluha p. řídícího učitele Emanuela Kosteleckého v Postoloprtech a p.Jana Darsy zem. Dělníka ve Vidovli č.6, který byl důvěrníkem místních Čechů. Tomuto bylo uloženo p. řídícím uč., aby spočítal všechny místní Čechy a hlavně kolik mají dítek školou povinných. Pan Darsa dítky sepsal a p.říd.uč. odevzdal. Seznam dítek zaslán zemské školní radě v Praze. Po tomto zápisu dítek jednalo se pak o umístění české školy.

Důvěrník p. Darsa a p.řid.uč. Kostelecký dvakráte dojeli do Loun k okr. šk. inspektorovi p. Rybkovi a hlásili tomuto počet dětí v něm. škole a kolik dětí bude v české škole.

    Konečně vyslaná komise. První komise vyslaná okr.zprávou politickou v Žatci vyhledání vhodných místností pro českou školu vyšla na prázdno. Druhá komise za týden účelem vyslaná nemohla také nic vyříditi, poněvadž se nedostavil zástupce velkostatku p. Eisenberger.Tato komise byla ve čtvrtek a hned následující sobotu povolán důvěrník s p.říd.uč. do Loun k p. okr. šk.insp., kde řečeno bylo důvěrníkovi, aby vyřídil starostovi v Bitozevsi zda v obci by neměli hospodáři nějakou místnost na ubytování školy, než by se zatím něco zřídilo. Jinak, že se umístí do něm. školy.

    Starosta Holyan svolal obecní zastupitelstvo,kamž byl pozván i  zástupce velkostatku.Všichni prohlašovali, že českou školu nepotřebují a že pro ní žedných místností nemají. Přítomný český zástupce a důvěrník Čechů p. Jan Darsa prohlásil, že nechce něm. školu zkrátiti a žádal pro českou školu tu za „starou školu“ tj. dům čp.69.Zástupce velkostatku prohlásil, že nemůže tento dům dáti. Duvěrník Čechů oznámil vše p.říd.uč. Kosteleckému, který hlásil vše na pol.správě v Žatci, která asi za tíden vyslala komisi, tedy již třetí.

  Při této komisi  chtěli zástupci Čechů míti školu v domě čp.69. komise chodila po obci, ale nikde nic nenašla. Konečně přišla komise až k čp.69, kde rozpředla se na silnici živí debata. Konečně po dlouhé debatě u jednání o místnost v tomto domě, prohlásil p. řídící uč. Kostelecký k zástupci velkostatku „ Pane správče, když nám nedáte místnost po dobrém, tedy zabereme ji vojensky.

    Na to pan správce povolil a hned prohlásil, že musí pro nahnerta tj. poklasného, který v domku bydlíl, opatřiti byt a současně si vyžádal, aby potřebné adaptace pro českou školu mohl provésti schmary. Stavitel, což komise také dovolila. Komise se rozešla a zbyli jen zástupci Čechů a panem ing.stav. odd. v Žatci kteří vyměřovali místnost pro školu.

 

 

   Vše co vpředu vypracováno, vykonáno bylo před prázdninami v r. 1919a po prázdninách mělo začíti vyučovaní v české škole .

   Nyní se čekalo, kdy bude v domku čp.69 něco zřizováno. Uplynul měsíc, druhý, přešlo léto a pořád nic. Zima byla přede dveřmi a nic se nedělalo.

  Tak to trvalo až do jara 1920. Konečně psáno do Prahy od kudž přišlo vyřízení, že sedláci školu v obci nechtějí a podali proti jejímu zřízení protest a za trest, že bude česká škola umístěna v německé škole. Zabraná místnost pro školu v domě čp.69 byla zabraná na byt pro správce české školy.

  Tak boj o umístění české školy trval přes rok nebo škola byla opravdu otevřena teprve 5. září 1920, kdy přišel první její správce Josef Blaha.

 

  1. Knihovny, musea, archív

 

V obci zřízeny jsou 2 knihovny. Česká obecní knihovna při české škole,na kterou obec přispívá povinnou kvotou a která jest majetkem školy. Knihovna čítá již 204 svazků, ačkoliv byla založena teprve v roce 1920.

   Zřízena jest také německé obecní knihovna. V jakém stavu jest toto, není nic známo.

   Museum a archív v obci nejsou.

 

  1. Obecní úřad

 

         Obecním starostou od roku 1919 byl p. Aut. Holgan, něm.soc. demokrat, který se choval k české škole a menšině příznivě. Nyní má většinu německá strana národní. Češi mají v obecním zastupitelstvu dva zástupce : Josef Bláha správce čes. Školy a p. Jan Darsa zemědělský dělník ve Vidovli čp.6.

 

  1. Farní úřad 

 

Farní kostel jest z nejstarší doby. Románský presbytář dává známku na konec 12stol. Fara byla podřízena na počátku „Řádu německých rytířů a byla v r. 1384 s půlročním papežským desátkem ( 8 grošů) zanesena v rejstříku.

  První známí farář v Bitozevsi byl P. Ludher, který r. 1361 zdr. zemřel. Jeho nástupce, po presentaci Dalibora z Telče a jeho syna Záviše na panství Bitozeves ( viz. dějiny obce), byl ustanoven kněz Nemiss. Jak tento zde dlouho působil není známo. – Roku 1405 dostal faru Mikuláš z Blatna na návrh opata johanistického kláštera v Praze. Po roce opustil tento faru,nečeš uprázdněná fara dána Prokopu, syna Kříže ze Soběslavi. Tento obstarával ještě r.1412 zdejší bohoslužbu. – Roku 1418 jest jmenovaný bitozevský farář jako instalatér faráře hradišťského.

    Po husitských válkách přešel zdejší kostel pod správu utrakvistických a protestautských duchovních. Teprve koncem 17stol. Byly zase římsko-katoličtí kněží pověřeni obstaráváním služeb.

 Od toho času působili zde kněží :

 

 Bartoloměj Augustin Brom 1697 – 1703

Valentin Jidáš Theodorf Húmgiblín  1704 – 1706

Martin Josef Milbvam 1706 – 1724

Anton Josef Šelské 1724 – 1735

Jan Jakub Eudler 1735 – 1737

Karel Josef Sonntag 1737 – 1754

Valentin  Josef Hoffner 1754 – 1762

Josef Lovangi 1762 – 1766

František Zeppl 1766 – 1769

František Bauer 1769 – 1793

Jan Pilat 1793 – 1807

Bernard Fritsek 1807 – 1809

Josef  Matyka 1809 – 1820

Vojtěch Zahoňanský z Orlíka 1820 – 1823

Jan Zemann 1823 – 1849

Josef Franc 1849 – 1861

Karel Dittvich 1861 – 1893

Jan Kučera 1893 – 1896

Josef Jiren 1896 – 1904

František Voráček 1904 – do dnes

 

    Kostel má 2 oltáře. Při správě r. 1840 byl hlavní oltář na útraty přifařených obcí a patronátu ( Švancerberská zpráva)

  Nalevo od hlavního oltáře jest zazděna náhrobní deska rytířské paní Brigitty, manželky Jakuba Hrušky z Března (viz dějiny obce)

 

 Česky nápis zní:

 

  „ V roce 1559 v neděli po sv. Třech králích ( 8 ledna), zemřela velectěná paní Brigitta Glač z Althofu a na Bitozevsi, manželka velectěného a šlechtického rytíře Jakuba Hrušky z Března. Pane Bože dej pokoj její duši.“

   Na pravé straně tohoto oltáře jest zazděný náhrobní kámen, na němž vytesán rytíř Vilém Hruška z Března v životní velikosti s českým nápisem.

 „ V sobotu po sv. Medardu 11. června 1575 skončil život velectěný a šlechetný rytíř Vilém Hruška z Března a bylo jeho tělo zde pohřbeno, aby čekalo na veselé z mrtvých vstání“.

 Kromě těchto dvou náhrobních kamenů jest pozorovati za hlavním oltářem  v kostelní zdi památník, který zobrazuje dvě klečící dítka nese následující německý nápis:

  „ Anno (15)88, 22 dubna a Anno (15)89, 14 července zemřeli tito synáčkové šlechetného a velectěného Karla Hrušky z Března na Tatinná a také tento den s bohem spojeni. Bůh jim šťastné z mrtvých vstání připraví. Amen.

   Nechte maličkých přijetí ke mně a nebraňte jim, neboť jejich jest království nebeské.

   R. 1861 byla opatřena kostelní věž novou vazbou a od klempíře Hermana z Postoloprty nově pokryta. Vydání za toto v obnosu 1800zl. Zaplatily obce Bitozeves, Vidovle a Seménkovice.

      Dne 29. května t.r. opatřena věž křížem a vložen knoflík obsahující památný spis. V následujícím měsíci září spravena zeď kostelního dvora, vrata a zřízeny nové schody. Nynější hřbitov ……. v 1883.

   Od 6.ledna 1902 jest v obci kazatelská stanice pro evangelíky,nyní nečinná.

 

  1. Poštovní a telegrafní úřad. Telefon

 

Poštovní a telegrafní úřad jest v Postoloprtech. Poštu donáší poštovní posel z Postoloprty a sice má následující obvod část Postoloprty nad dráhou, Rvanice, Semenkovice, Sekeřice a Bitozeves.

 

  1. Četnická stanice   zřízena jest v Postoloprtech

 

  1. Obvodní lékař      jest p. MUDr. Pollak Karel v Postoloprtech

 

  1. Peněžní ústavy                                                                                       

        V obci jest spořitelní a záložní spolek ( systém Raifaisen) od r. 1900.  

    V Postoloprtech jsou 2 ústavy české a sice: záložní a spořitelní spolek a  

   Živnostenská záložna.

 

 

  1. Družstva 

      V obci jest družstvo hospodářské mající …..mláticí složení a družstvo pro osvětlování elektrickým proudem.

 

 10. Spolky

        

1.      Dobrovolný spolek Hasičů                             založený r.1877

2.      Spolek Fajfový klub                                                r. 1884 ( zanikl)

3.      Hospodářský spolek                                                r. 1890

4.      Spolek Vysloužilců                                                 r. 1896 ( rozpuštěn)

5.      Místní skupina „Bud der Deütsahen in B.                   r. 1898

6.      Místní skupina něm. evang. spolveu pro záp.marku       r. 1904

7.      Spolek spořitelní a záložní spolek                           .  r. 1900

8.      Odbor národní Jednoty Severočeské                             r. 1921

 

 

Dějiny a umělecké památky obce.

 

 

    Znak obce není zachován.

   První zmínka o obci Bitozevesi je v Hajkově kronice, který vypravuje, že Zbyslav , syn žateckého vévody Vlastislava, byl schován asi r. 869 u jedné staré matky v Bitozevsi, aby unikl před Neklanem, který vnikl do žateckého kraje.

   České jméno obce jest Bitozeves tj. obec Bitoha.

  R. 1318 objevuje se ve starých spisech Dalibor z Bitozevse , předek šlechtické rodiny z Telče. Z jeho 3 synů Dalibora, Záviše a Jindřicha, byli oba první ve službě hraběte Albrechta z Kolovnat ( 1349) a Jindřich zdržoval se zatím v Telči.

   R. 1369 byl Bitozeves majetkem Dalibora ( syn Dalibora z.B) a jeho syna Ziviše. Oba byli jako patroni Bitozevse a měli ten čas spor a tento patronát se spolumajiteli z Telče.

  Po smrti Dalibora přešel jeho statek do společného jmění jeho bratrů Záviše a Jindřicha ( 1382).

  Poslední Jindřich měl také kolem roku 1382 v Praze nedalekého kláštera johanistického nějaký majetek.

   Jest pravdě podobno že Johaniti, kteří v ten čas majiteli Bitozevse se objevují a jejichž převor v letech 1405 a 1406 patronátní právo zde vykonával, tento dvůr od Jindřicha z Telče získali.

 Tvrz ale patřila paní Alžbětě z Dubce, vdově po Václavu z Kolotic, která 2. října 1417 ustanovila, že po její smrti ves Bitozeves a Semenkovice má připadnout převoru Křižáků Jindřichů z Neuhas. Tak připadl Bitozeves křižákům, v jejichž rokou tento majetek ještě r. 1461byl.

    V následujícím čase získal Tomáš Behm z Kummerpuroch tvrz, dvůr s obcí Bitozevesí i s kostelním patronátem , jakož i vesnici Semenkovice. Tomáš Behm  Bitozeves prodal Václavovi a Zikmundovi z Nemičova a od tohoto dostalo se panství v r. 1506 za 2450kop čes. grošů do majetku Jana Hrušky z Března, jehoš synové Jakub a Mikuláš později toto společně ovládali.

   Jakub Hruška, jehož bratr Mikuláš mu jeho podíl na Bitozeves odstoupil, zdědil r. 1559 po zemřelé manželce  Brigitě roz.z. Althofu ( viz dějiny kostela) mnoho hotových peněz a získal Selebice, Tvršice, Tatinnu, Lišany a mnohé jiné, takže Bitozevs s připojenými dvory velké zvětšení dosáhl a znán byl panstvím.

  Ve tvrzi v Bitozevsi obýval r. 1563 Jakůbův následník Šebestián Hruška z Března, který odstoupil svému bratru Karlovi dvůr v Tatinná.Šebestiánův druhý bratr Bernard byl r. 1588 a 1589 pánem v Bitozevsi.

   R. 1594 byly obce Selebice a Tvršice jmenovanému Karlu Hruškovi na Tatinná prodány, neboť byl poručíkem sirotkům po bratru Bernardovi.

   Karel Hruška ustanovil v poslední vůli z. 12. května 1597 svou paní Annu jako poručnici jejich, jakož i nezletilích dětí svého bratra a vyslovil přání, aby pokud možno nebyl dvůr Bitozevs prodán, nýbrž jako majetek rodiny Hrůšků z Března podržen.

  Tato rodina byla přes sto let na panství bitozevském (1506 – 1623)

Tobiáši Hruškovi synu předem jmenovaného Bernarda, bylo pro spoluúčast na české stavovské revoluci panství v Bitozevsi zkonfiskováno (26. července 1623) a prodáno hraběti Adamu z Herbersdorfu.

  Vdova téhož Salomena přenechala zděděné panství bitozevské r. 1630 v prodejní ceně hraběti Pavlovi Michnu z Waitgeuhofu.

 V době 30leté války leželo r 1641 v Bitozevsi z 31 hospodářství a chalup 15 zpustlých. Po válce byly ještě 2 domy velkou vodou strženy.

  Za panství hraběte z Waitgeuhofu počala se rozpadávati Bitozevská tvrz, která na místě panského dvora stála.

  Pivovar byl tenkrát v chodu k panství Bitozevskému patřily v tu dobu také rybníky  pod vinicemi ( byly na sev. stráni k Seménkovicům), které od r. 1684 nebyly obdělávány. Dále rybníky u vesnice pod strání a u tatiňských vinic.  

 

  Dle soudního odhadu r.1670bylo rytířské sídlo v Bitozevsi z kamene postaveno a taškami kryto. Pod tvrzí stál pivovar s pivovarskými byty, oboje z kamenných zdí a kryto šindelem.

 

 Pod panstvím hraběte Viléma Fridricha Michny z Waityenhofu bylo panství bitozevské ta zadluženo, že tento nutně viděl totéž 24. července 1671 prodáti hraběti ze Sitgeudorfu na Postoloprtech. S tímto panstvím zůstal Bitozeves již stále spoje. Pořád víc a více rozpadávající se pevnost sloužila od roku 1691 k hospodářským účelům.
   Dle tenkráté založené gruntovní knihy r. 1672 patřily k Bitozevsi vesnice: Seménkovice, Lišany, Hůrky Dolejší, Hradiště,Zalužice,Tvrzice,Nehasice,Tatinná,Vidovle,Vlažim,Třískolupy,Moravěves a Souš u Mostu.  
   Dlouho neseděli hrabata ze Sitgeudorfu na panství postoloprtském.Filip Ludvík hrabě ze Sitgeudorfu prodal dne 23.května 1692 panství římskému knížeti Ferdinandu ze Schnargeuberga za 600.000zl.Tím i Bitozeves dostal do svého panství.
      R.1834 začala stavba postoloprtských kasáren, na kterých se zúčastnila obec Bitozeves. Stavba dokončena 1835a 10října téhož roku předány státu.
     R.1845 vyhořely hospodářské budovy rolníkům.Flugbril,Frinkov,Bechmann,Martina,Schneider se všemi zásobami ve stodolách.
      R. 1856 – 15 června byla veškerá úroda krupobitím úplně zničena. Úzký potok se tak rozvodnil,že všechny chmelnice na březích zatopil a mnoho škody nadělal.
     R.1862 – 2 února při rychlém tání – způsobil potok znovu velkých škod na polnostech a budovách. Zejména zpusobena škoda domu 52 (hospodář Utsching) do kterého voda vnikla dveřmi. V noci týž den byl rozbořen vlnou potoka kamenný most , jehož znovuzřízení stálo 1200zl. Celkem měli obyvatelé velkou vodou strašné škody .
     R. 1862 – vyhořel mlýn v obci (nyní majitelkou Ida Štolová).
     R 1866 – při vpádu pruských vojáku do Postoloprt,kteří kromě jiného také 600měr ovsa rekvivovali,musela bitozevská obec k další dopravě postaviti pět povozu.Povoznici vzati byli s sebou až do Prahy a teprve po 4 nedělích se vrátili. Po uzavření míru na zpátečním pochodu bylo v Bitozevsi ubytováno na jeden den 300 mužů zeměbranecké pěchoty a 100 husarů. Tito přinesli s sebou chorelu, na kterou 4 obyvatelézemřeli.
Tentýž rok měl Bitozeves následkem jarních mrazů úplně mizernou sklizeň.
      R. 1873 – 10.června byla v okolí veliká bouřka, jakou nejstarší lidé nepamatovali.Počítá se, že v postoloprtech uhodilo 12krát do města,také do radnice, ale blesk nepálil.
    R.1888 – 12 března byla velká voda po celém údolí Ohře a Úzkého potoka a 6 dubna t.r. napadlo mnoho sněhu.
    R.1900 – na začátku dubna byla mlýnská stoka u nynější „Bílé rokle“ úplně odstrčena následkem pohybu země asi v délce 300m, takže mlýn celý rok nepracoval.
   R.1907 vyhořel obecní dům (pastouška) Stával na vsi tam kde se sbíhají silnice od Žatce a Postoloprty, kde nyní stojí pomník padlým ve světové válce.